Dekret presidenta o Hospodářské radě
K návrhu vlády a po dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Dekret presidenta republiky o Hospodářské radě |
Autor: | president republiky |
Právní oblast: | dekret |
Platnost: | ČSR |
Původní znění: | 63/1945 Sb. |
Zdroj: | www.lexdata.cz |
Účinnost od: | 7. září 1945 |
Licence: | PD CZ |
zrušen 12. března 1949 |
ze dne 25. srpna 1945
o Hospodářské radě.
§ 1.
(1) Pro přípravu a koordinaci opatření a rozhodnutí vlády v hospodářských věcech se zřizuje Hospodářská řada.
(2) Hospodářskými věcmi se rozumějí věci výroby, distribuce a spotřeby, a to nejen hmotných statků, ale i služeb (úkonů), včetně věcí dopravy a věcí finančních.
(3) Hospodářská rada jest pomocným orgánem vlády. Všechna její usnesení a opatření podléhají schválení vlády.
§ 2.
Hospodářská rada má zejména:
a) zjednávati a udržovati přehled o celkovém hospodářském stavu ve státě,
b) vypracovávati hospodářský plán ve všech oborech hospodářského života a běžně jej doplňovati,
c) navrhovati konkrétní opatření a konkrétní úkoly za účelem provedení hospodářského plánu.
§ 3.
(1) Hospodářské radě předsedá předseda vlády nebo jeden z jeho náměstků podle pořadí, určeného předsednictvem vlády. Dalšími členy jsou:
ministr financí, ministr průmyslů, ministr vnitřního obchodu, ministr zahraničního obchodu nebo státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, ministr zemědělství, ministr výživy, ministr dopravy, ministr pošt, ministr ochrany práce a sociální péče, guvernér Národní banky, zástupce Slovenské národní rady, zástupce Ústřední rady odborů, zástupce Ústřední rady družstev, zástupce Jednotného svazu zemědělců.
Čtyři posléze uvedené členy jmenuje vláda na návrh, který jí pro jmenování svého zástupce učiní Slovenská národní rada, Ústřední rada odborů, Ústřední rada družstev a Jednotný svaz zemědělců.
(2) Členství v Hospodářské radě jest čestné.
(3) K jednání o věcech státního hospodářství, jmění nebo dluhu budiž přizván s poradním hlasem též předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Předseda Hospodářské rady může, buď z vlastního popudu nebo na návrh některého jejího člena, přizvati s poradním hlasem do schůze Hospodářské rady odborníky a znalce hospodářského a sociálního života.
(4) Členové Hospodářské rady i přizvané osoby jsou povinni zachovávati úplnou mlčenlivost o jednáních Hospodářské rady, pokud nebyli předsedou této povinnosti zproštěni.
§ 4.
Podrobnosti o svolání, jednání a usnášení se Hospodářské rady stanoví její jednací řád, schválený vládou.
§ 5.
(1) Hospodářská rada vykonává svoji působnost skrze generální sekretariát Hospodářské rady (dále jen generální sekretariát). Generální sekretariát činí opatření, potřebná pro plnění a zabezpečení úkolů Hospodářské rady ( § § 1 a 2). Tím se rozumí zejména, že pečuje o přípravu jejích jednání a jednání komise odborníků ( § 7), o součinnost úřadů a hospodářských organisací, že se přesvědčuje o postupu prací technických orgánů Hospodářské rady, že vede v evidenci provádění usnesení Hospodářské rady, vládou schválených, a plní všechny úkoly, které mu přikáže vláda, předsednictvo vlády nebo Hospodářská rada.
(2) Generální sekretariát koná šetření, souvisící s přípravou hospodářského plánu, a reviduje jeho provádění (revisní činnost); uplatňuje také racionální zásady v hospodářství (organisační činnost).
§ 6.
(1) Generální sekretariát je podřízen přímo předsedovi vlády. V jeho čele je generální sekretář Hospodářské rady, jejž zastupuje náměstek. Generálního sekretáře i jeho náměstka jmenuje a odvolává president republiky na návrh vlády. Je-li generálním sekretářem Čech, budiž jeho náměstkem Slovák a naopak.
(2) Generální sekretář organisuje a řídí práce generálního sekretariátu a zastupuje jej navenek. Na pozvání předsedy vlády účastní se s poradním hlasem schůzí vlády, pokud jedná o předmětech, které spadají do oboru působnosti Hospodářské rady. Jest stálým referentem Hospodářské rady a předsedou komise odborníků. Může zříditi při generálním sekretariátu stálé nebo dočasné komise, vydati pro ně jednací řád a jmenovati jejich členy.
(3) Práce generálního sekretariátu vykonává potřebný počet zaměstnanců. Vedle stálých zaměstnanců může generální sekretariát přijímati vnější pracovníky pro zvláštní úkoly. I tyto vnější pracovníci požívají při výkonu svých úředních povinností ochrany veřejných orgánů a jsou - stejně jako stálí zaměstnanci - povinni, jak po dobu trvání pracovního poměru, tak i po jeho skončení, zachovávati přísné tajemství o věcech, o kterých se dověděli při své činnosti.
(4) Podrobnosti o složení, organisaci a způsobu činnosti generálního sekretariátu stanoví vládní nařízení.
§ 7.
Pro zabezpečení účasti představitelů hospodářského života na pracích Hospodářské rady se zřizuje u generálního sekretariátu komise odborníků. Podrobnosti o složení, svolávání, jednání a usnášení se této komise stanoví jednací řád, schválený vládou.
§ 8.
(1) Technickou složku plánovacích úkolů Hospodářské rady obstarává jako její orgán Státní úřad plánovací, jehož složení, organisaci a působnost stanoví vládní nařízení.
(2) Jako dalších svých technických orgánů používá Hospodářská rada také úřadu statického a nejvyššího úřadu cenového. Může zejména žádati, aby jí tyto úřady činily návrhy nebo, aby pro ni konaly práce z oboru své působnosti. Oznamují-li tyto úřady údaje a zprávy nebo výsledky statických a jiných šetření, nejsou vázány právními předpisy, zakazujícími nebo omezujícími jejich sdělování, Tyto předpisy platí však o oznámených údajích, zprávách a výsledcích obdobně pro Hospodářskou radu a její generální sekretariát.
§ 9.
Veřejné úřady, ústavy, podniky, orgány jakož i hospodářské organisace vyhoví dožádání Hospodářské rady a tato vyhoví dožádání ústředních úřadů o informace o svých pracích. Úřady a hospodářské organisace zasílají Hospodářské radě svůj program zákonodárných prací a všeobecných i konkrétních opatření zásadního rázu, pokud mohou míti vliv na hospodářský život. Pochybnost, zda některá věc spadá pod toto ustanovení, rozhoduje předsednictvo vlády. Hospodářská rada bude sestavovati, používajíc zaslaných dílčích programů, celkový program úkolů. Celkový program úkolů je po schválení vládou pro příslušné úřady a hospodářské organisace závazný.
§ 10.
(1) Každý je povinen podávati správně, pravdivě a včasně všechny údaje a zprávy, jež bude od něho generální sekretariát nebo Státní úřad plánovací pro potřeby své služby požadovati přímo nebo nepřímo jinými úřady nebo orgány, pokud nejde o skutečnosti, jež mají zůstati utajeny pro obranu státu.
(2) Revisní orgány generálního sekretariátu mají právo při výkonu služby vyžadovati si součinnost orgánů veřejné správy včetně svazků územní a zájmové samosprávy a hospodářských organisací. Revisním orgánům musí býti při výkonu služby dovolen přístup do obchodních a provozních místností a skladů a dány k nahlédnutí záznamy, spisy a jiné pomůcky, potřebné pro šetření a revisi. V místnostech a na pozemcích určených k provozu drah, pošt, k provozu leteckému a plavebnímu, jsou tyto orgány povinny v zájmu zajištění nerušené dopravy, nerušeného provozu a osobní bezpečnosti dbáti pokynů železničních, poštovních, leteckých a plavebních orgánů. Do soukromých bytů a jejich vedlejších místností možno vstoupiti je na základě zvláštního příkazu generálního sekretariátu. Při tom budiž šetřeno ustanovení druhé věty § 8 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního.
(3) Revisní orgány generálního sekretariátu požívají při výkonu služby stejné ochrany jako orgány veřejné.
§ 11.
(1) Působnost Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, zřízeného podle zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., zůstává nedotčena.
(2) Generální sekretariát je povinen sděliti Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu kdykoli na jeho požádání výsledky svých šetření a revisí v hospodářských útvarech a organisacích, které jsou podrobeny kontrole tohoto úřadu.
(3) Návrhy opatření, týkající se subjektů, podrobených kontrole Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, projedná generální sekretariát předem s tímto úřadem.
§ 12.
Úmyslné nebo hrubé nedbalosti učiněné nesprávné údaje, zatajování skutečností, důležitých pro službu generálního sekretariátu nebo Státního úřadu plánovacího, nebo jiná jednání a opominutí, příčící se ustanovením tohoto dekretu nebo ustanovením nařízení podle něho vydaných, trestá, nejde-li o čin přísněji trestný, okresní národní výbor ne návrh generálního sekretariátu pokutou do 1,000.000 K, při opětování nebo za přitěžujících okolností vedle pokuty i vězením do šesti měsíců. Byl-li uložen peněžitý trest, budiž pro případ jeho nedobytosti uložen zároveň náhradní trest vězení podle míry zavinění v trvání do šesti měsíců.
§ 13.
Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
Dr. Beneš v. r.
Fierlinger v. r.
David v. r.
Kopecký v. r.
Gottwald v. r.
Laušman v. r.
Široký v. r.
Ďuriš v. r.
Dr. Šrámek v. r.
Dr. Pietor v. r.
Ursíny v. r.
gen. Hasal v. r.
Masaryk v. r.
Hála v. r.
gen. Svoboda v. r.
Dr. Šoltész v. r.
Dr. Ripka v. r.
Dr. Procházka v. r.
Nosek v. r.
Majer v. r.
Dr. Šrobár v. r.
Dr. Clementis v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
gen. Dr. Ferjenčík v. r.
Dr. Stránský v. r.
Lichner v. r.