Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii/Díl první/Kapitola 44.
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kapitola 44. |
| Autor: | Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic |
| Zdroj: | [1] Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | Praha : Řivnáč, 1854 |
| Licence: |  PD old 70 |
Přípis vysvědčení, kteréž gvardian pod pečetí rytířům hrobu božího dává.
Aby pak každý věděti mohl, jakým spůsobem testimonium a vysvědčení, netoliko rytířům strany přijetí jich do řádu tovaryšstva hrobu božího, ale i strany míst svatých, v nichž byli, jako i jiným poutníkům do Jerusaléma putujícím se dává, toho tuto výpis z originálu, mně pod pečetí a na pergaméně pěkným písmem a v jazyku latinském daného, položiti jsem dal, kterýž česky se vykládá takto:
Já bratr Evangelista z Gabiánu, řeholy bosákův sv. Františka, z krajiny Mediolánské, gvardian, svaté hory Sion u Jerusaléma a vší země Svaté apoštolský kommisař: všem vůbec a obzvláštně v Krista věřícím, kteřížby tento list čtli aneb viděli, pozdravení věčné v pánu vzkazuji.
Známo činím a vysvědčuji, že jest urozený pán, pan Krištof Harant z Polžic, do tohoto města Jerusaléma přijel, a po zpovědi svaté, místa země Svaté, totižto: nejslavnějšího z mrtvých vstání pána našeho Ježíše Krista hrob, svaté hory Calvarie, na níž se lidského pokolení vykoupení stalo; Olivetské, na níž Krista pána vstoupení; Sion, na níž ducha sv. seslání a jiná mnohá spasení našeho tajemství se vykonaly; item, nejsvětější jesle narození pána Ježíše Krista v městě Betlémě; ctihodný hrob nanebevzetí blahoslavené panny Marie v údolí Josafat; Bethanii hospodou páně a vzkříšením Lazara poctěnou, ano také Jordán řeku, kdežto od svatého Jana Křtitele pán Ježíš pokřtěn býti ráčil; vrch Quarantenu, kdež se čtyřidceti dní a nocí postiti ráčil; nad to Jericho a klášter sv. Jeronýma na poušti veliké, a všecka jiná místa svatá, kteráž jak vnitř tak zevnitř z měst od věrných poutníkův navštěvována bývávají, ve vší pokoře a nábožnosti navštívil.
Přitom pak urozeného pána, pana Krištofa, pro nesmírnou jeho k těm místům svatým nábožnost, a pro obzvláštní víry katolické horlivost a jiných ctností stkvění, pro budoucí náboženství a víry křesťanské obhajování a rozmnožování na rytířství pasovati a ozdobiti jsme nepominuli.
A protož z moci apoštolské, jíž v té částce požívám, jeho jím obdařuji a ozdobuji, a takovou ozdobou obdařeného a poctěného nad nejslavnějším hrobem pána našeho Ježíše Krista, kterýmkoli v okršlku světa postaveným, přítomný list spatřujícím, jakéhoby koli stavu, řádu, úřadu a důstojnosti byli, vyhlašuji, a aby za vyhlášeného všem a jednomukaždému byl, tomu chci.
Ustavuji vedlé toho, aby týž urozený pán, pan Krištof, svobodně kříž svatý nejsvětějšího hrobu božího a sv. Jiří erb tejně i zjevně, jak mu se viděti bude, nosil, a budoucně jako pravý a řádný rytíř vší hodnosti a práv a nejlepšího slušně požíval a požívati mohl, všech a jedněchkaždých obzvláštně svobod, privilegií a předností, jakýchž jiní rytíři nejsvětějšího hrobu božího užívati obyčej mají.
Na svědomí a potvrzení toho tento list sepsati, a mou rukou podepsaný pečetí obyčejnou dotčeného hrobu božího upevniti jsem dal.
Dán v Jerusalémě z kláštera řečeného Svatého Salvátora, léta od narození Krista pána tisícího pětistého devadesátého osmého; šestnáctého dne měsíce Září.
Bratr Evang. z Gabiánu gvardian,
rukou vlastní.