Bajky Lafonténovy/Krysy a kolčavy
| Bajky Lafonténovy Jean de La Fontaine | ||
| Osel a psík | Krysy a kolčavy | Myš a žába |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Krysy a kolčavy |
| Autor: | Jean de La Fontaine |
| Původní titulek: | Le Combat des Rats et des Belettes |
| Zdroj: | Bajky Lafonténovy. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1875. s. 40–41. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Emil Herrmann |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Kolčavy a krysy ode dávna žily v nepřátelství, a štěstí krys bylo, že ukrýti se mohly v malých, úzkých děrách, kam je kolčavy stíhat nemohly. Ale jednou krysy ve své zpupnosti vyzvaly národ kolčav k boji na život a na smrt. Tyto jaly se zbrojiti se, a brzy utkala se obě vojska i strhla se krutá bitva. Dlouho bylo vítězství na vahách, a mnoho krve bylo prolito s obou stran. Však co naplat, konečně přece krysy couvat musely a posléze v divém útěku hledaly spásu. Bránily se sice ještě některé z nich statečně a zadržovaly proudy vojska kolčavího, ale všeobecné prchání přimělo je také k ústupu; v jedné směsici utíkali vůdcové i bojovníci.
Ale běda vůdcům! Tito aby od prostých bojovníků se lišili, anebo snad aby kolčavám více strachu nahnali, byli připevnili si na hlavy chocholy a jiné podobné odznaky, a nyní když v divém zmatku úkryt hledali, byly jim všecky díry příliš úzky, aby jimi mohli proklouznouti. Ostatní krysy jsouce bez překážejících odznaků našly útočiště v každé skulině. Tak se stalo, že nejvznešenější z krys našly smrt na bojišti. —
Čemu učí tato bajka? Zřetelně nám praví, že vysoký úřad, velké důstojenství bývá často velkým břemenem a přináší i záhubu.