Žalmy Davidovy/Žalm 20

Žalmy Davidovy František Šebesta
Žalm 19	Žalm 20	Žalm 21

Údaje o textu
Titulek:	Žalm 20
Autor:	neznámý
Zdroj:	ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912. Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu
Licence:	PD anon 70
Překlad:	František Šebesta
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

$\paper {paper-width = 16\cm} \header {tagline = ##f} \score { \new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} << \new Voice = "discant" \relative b' { \clef "treble" \key e \minor \time 4/4 b2 b4 ais b d cis b ais2 b^\fermata g g4 g fis e d2^\fermata g a4 b c b a g fis2 e^\fermata g fis4 e e dis e2^\fermata e b'4 b a a b d cis2 b^\fermata r d cis4 b a g a2 g^\fermata g e4 fis g a b a g2 fis^\fermata r g a4 b a g fis2 e^\fermata \bar "|." } \new Lyrics \lyricsto "discant" { Tě vy -- slyš Pán dle své -- ho slo -- va V_den tvé -- ho sou -- že -- ní, A jmé -- no Bo -- ha Já -- ko -- bo -- va Tě při -- veď k_zvý -- še -- ní; Rač to -- bě po -- moc ze sva -- ty -- ně Vždy hoj -- nou se -- sí -- la -- ti, A ze Si -- o -- na své -- ho sí -- ně Tě moc -- ně stvr -- zo -- va -- ti. } >> } \layout {indent = 0}$

1. Tě vyslyš Pán dle svého slova
V den tvého soužení,
A jméno Boha Jákobova
Tě přiveď k zvýšení;
Rač tobě pomoc ze svatyně
Vždy hojnou sesílati,
A ze Siona svého síně
Tě mocně stvrzovati.

2. Pán zápaly tvé, ovšem tebe
Vždy mívej v paměti,
A v popel obrať ohněm s nebe
Tvé všecky oběti.
Tvé srdce čehož sobě žádá,
Dejž Pán ti s ochotností;
Tvá každá naděje i rada
Se naplň v skutečnosti.

9. Tak spasení tvé oslavíme
Svou písní líbeznou,
A v Páně jménu povýšíme
Korouhev vítěznou.
Již víme, Pán že zachovává
Svůj ztrápeny lid mukou;
A slyše s nebe, hojné dává
Jim spasení svou rukou.

4. Ve vozích tito, v koních jiní

Doufají srdcem svým;
Nám Páně jméno pomoc činí,
My těšíme se jím.
Tak oni sehnuti jsouc v boji,
Hned v hanbu mnohou padli;
Však víra naše pevně stojí,
Neb jsme ji v Pánu kladli.

5. Již nás, o Pane, zachovávej
V své hojné milosti,
A splnění v své lásce dívej
Nám našich žádostí.
O králi, ucho tvé ať slyší,
Když k tobě vroucně lkáme;
O dejž nám dědictví v své říši,
Kdež věčnou čest ti vzdáme.