Vlastenský slovník historický/Roudnice

Údaje o textu
Titulek: Roudnice
Autor: Jakub Malý
Zdroj: Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 714-715.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Roudnice nad Labem

Roudnice (Rúdnica), město v Čechách na úpatí památného Řípu, jest stará osada, jenž dle pověsti má jméno od vody železité (rudé), která se až posud nedaleko proboštského chrámu hojně ze země prýští. R. byla původně bezpochyby komorním majetkem knížat Českých, ve XII. století pak náležela již k biskupství Pražskému. Biskup Tobiáš z Bechyně za krále Václava II. panství Roudnické zvětšil dalším darováním královským i přikoupením, a r. 1294 vystavěl a nadal chrám na tom místě, kde nyní proboštský stojí. Z nástupců jeho nevíce zásluh má o R-ci Jan z Dražic, který tu rád přebýval. On vystavěl nynější chrám a při něm první v Čechách klášter augustiniánský, do něhož měli přijímáni býti jen mniši z obou rodičů jazyka českého zrozeni; dále kamenný most přes Labe a blíže něho špitál pro nemocné své poddané. Jeho nástupce arcibiskup Arnošt z Pardubic obehnal město R-ci zdí, zvětšil hrad Roudnický a vystavěl při něm kulatou vysokou věž, v níž byl napotom vězněn Cola di Rienzi. V těch dobách se město značně zvelebovalo a rozličných výsad dosáhlo. Arcibiskup Konrad přistoupiv k Husitům zastavil r. 1431 R-ci s příslušenstvím Janu Smiřickému ze Smiřic, jehož vdova postoupila ji r. 1453 Oldřichovi z Rožmberka. Ale brzy na to se dostala pánům ze Šternberka, a r. 1467 dobyta jest od král. vojska na odbojném Zdeňkovi ze Šternberka. Od těch dob vystřídali se v držení R. četní zástavníci po celé století, až se r. 1575 dostala Vilémovi z Rožmberka v spupné dědictví. Provdáním se vdovy jeho Polyxeny za kancléře Zdeňka Vojtěcha z Lobkovic dostala se R. domu Lobkovickému, jemuž náleží dosavad. Knížecí tito manželé opravili zámek, založili blízko něho klášter kapucínský a obnovili proboštský chrám i pobořený klášter, opuštěný od mnichů v dobách husitských. Za povstání českého přidrželi se Roudničtí odbůjných stavů a Fridricha Falckého, začež po bitvě Bělohorské hlavni vinníci jsou trestáni na majetku, primator pak Jan Burian Kochovec u vězeni zemřel. Syn Zdeňkův Václav Euseb kníže z Lobkovic zavedl v R-ci pěstování morušových stromů, čímž učiněn první začátek k zavedení hedbávnictví v Čechách, a začal novou stavbu zámku. Za války 30leté R. mnoho přetrpěla, r. 1631 dobyli jí Sasové, v letech 1639 a 1645 Švédové pod Banerem; ti od cís. vojska pronásledováni zničili za sebou most Roudnický, jehož zříceniny doposud se spatřuji. Roku 1676 jest město požárem skoro zničeno, při čemž i proboštský chrám lehl popelem; r. 1713 a 1714 zastižena R. morovou ranou. Kníže Ferdinand August z Lobkovic († 1715) dokonal stavbu nového zámku, a syn jeho Filip obnovil proboštský chrám (1728), při čemž sloh stavení toho změněn.