»Probůh!« vzkřikl. Kdo střílí? Proč hází oheň na ubohého massa Boba? Což musí massa Bob shořeti? Bude uvařen jako kapr? Proč se setmělo? Ó, ó, massa Bob nevidí teď nikoho!«
»Mlčíš, bloude!« obořil se na něho Jemmy.
»Proč mlčel by massa Bob? Proč, teď ne —«
»Ani slova, sic tě zastřelím. Jsou zde nepřátelé!«
Od té chvíle nebylo hlasu Bobova více slyšeti. Seděl klidně ve vodě, aby nevyzradil vzácné své osoby nepříteli.
Ticho rozložilo se vůkol. Občas jen slyšeti bylo dupot aneb dusot koní. Mužové, neočekávaně vyrušeni byvše ze své bezpečnosti, těsně k sobě se shlukli. Indiáni ani slova nepromluvili, ale běloši rozmanité poznámky šeptem si sdělovali.
»Co se stalo, pane Ferlone?« Tázal se Hobble Frank. »Vždyť nemusili ani stříleti, my bychom výklad jejich i bez výstřelů byli pochopili. Či snad jsou opravdu nepřátelé na blízku?«
»Zajisté! Co ukazoval nám Old Shatterhand jakoby ku poučení jen, odehrávalo se před námi ve skutečnosti. Viděl buď jednoho nebo více vyzvědačův.«
»U všech všudy! To může býti pro nás nanejvýš nebezpečné! Rudochů bylo zajisté několik, jinak nebyl by vystřelil také Apač. Co učiníme?«
»Počkáme, až se oba vrátí.«
»Hm! Ti jsou za vodou! Toť nesmírná odvážlivosť! Přepadnou-li je tam vyzvědači a pomohou-li jim na onen svět!«
»Tito dva mužové vědí předobře, co dělají. Nejprve kázal Old Shatterhand uhasiti ohně, aby na nás nikdo mířiti nemohl, jsou-li zde kromě zabitých vyzvědačův jiní ještě nepřátelé.«
»Což vy soudíte, že byli zpytáci zastřeleni?«
»Vsadil bych se, že prorazila jim kule právě čela.«
»Inu, tohle bylo by přece jen mnoho! Jaké to mají jen oči! A teď pátrají tam naproti, je-li zde nepřítel u větším počtu?«
Než-li Jemmy odpověděl, ozval se Old Shatterhandův mohutný hlas:
»Rozdělejte zase oheň! Nepřibližujte se však k němu, aby vás nikdo neviděl!«
Jemmy a Davy poklekli, by rozkazu tomu zadosť učinili; potom kvapně zmizeli ve tmě.
