kteréhož by se zajisté tak snadno nezbavil. Neboť zde nebyly poměry, jako ve vzdělaných státech evropských, kdež soudy nebo policie byly by mohly prospěšně zakročiti. Jak dokázati v této zemi otrokářské, že Sava není oprávněným vlastnictvím Maročanky? Jak dokázati tu, že jest dcerou hraběte Sandorfa, když nebylo jisto, že by list paní Toronthalové a přiznání bankéřovo uznány byly pravdivými?
Domy v městech arabských jsou bedlivě uzavřeny a téměř nepřístupny. Vstupu do nich nelze snadno vymoci. Za takých okolností bylo by i zakročení kadiho[1] ceny pochybné, předpokládaje, že by vůbec kádi byl ochoten tak učiniti.
Doktor Antekirtt rozhodl tudíž, že dům Namiry má býti, jakmile bude vypátrán, co nejbedlivěji střežen, ovšem tak, aby nevzbudilo se podezření ni nejmenší.
Z rána měl se Pointe Pescade odebrati na výzvědy s Ludvíkem Ferratem, jenž za pobytu svého na kosmopolitické takřka Maltě přiučil se poněkud jazyku arabskému. Oba měli hleděti, by se dověděli, v které čtvrti a v které ulci bydlí Namira, jejíž jméno bylo nepochybně v městě dobře známo. Na to by se vše uvážilo a — jednalo.
„Elektrika č. 2.“ měla býti zatím ukryta v jedné z úzkých zátok při ústí řeky tetuanské, a měla vyplouti na prvé znamení.
Noc tato, jež byla neskonale dlouhou pro doktora Antekirtta i pro Petra Bathorya, strávena byla tudíž v chatrném hostinci.
Druhého dne Ludvík Ferrato a Pointe Pescade odebrali se záhy do bazaru, v němž proudila již jistá část obyvatelstva tetuanského. Pointe Pescade znal Namiru, kterou byl aspoň dvacetkrát spatřil v ulicích dubrovnických, když konala Sarkanymu služby vyzvědačské. Mohlo se tudíž státi, že by se setkal s ní, poněvadž však ona ho neznala, nevadilo by to nikterak. Ano, v případu tom bylo by stačilo, aby Pointe Pescade ji sledoval až k domu jejímu.
Hlavní bazar (tržiště) tetuánský jest skupinou nízkých, úzkých a místy i špinavých bud, krámků a baráků. Plátno různě zbarvené a na provaze natažené chrání jej před palčivými paprsky slunečními.
Všude po stranách jeví se oku tmavé klenby, v nichž se vykládají na prodej látky hedbávím proplétané, roucha v křiklavých barvách, turecké střevíce, sáčky na peníze, pláště, zboží hliněné, klenoty, náramky, prsteny i svítilny, slovem vše, co dostati lze v jednotlivých závodech a krámech velkých měst evropských.
- ↑ Mohamedánský soudce.
