Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/15

Tato stránka byla zkontrolována
13


jménem primum mobile (prvotní hybnost). Za stálicemi pak a touto prvotní hybností že se rozkládá poslední a nejrozsáhlejší okruh, obsahující v sobě všecky ostatní a zvaný Empyreum či nebe plamenné. Vesmír byl tedy omezen, uzavřen skutečně v tom posledním nesmímém okruhu, za nímž nebylo již ničeho.

Toto zobrazení všehomíra stalo se předmětem zvláštní knihy, nejdéle ctěné z pojednání astronomických, díla zdobeného jménem Almagest, t. j. veliké[1] od Klaudia Ptolemaia.

Tento zeměpisec-hvězdář sloučil veškeru astronomii starověkou doplněnou pracemi Hipparchovými, a po jeho díle, sepsaném ve druhém století po Kr., označována jeho jménem i dávná soustava světová, jež se jmenovala a posud jmenuje soustavou Ptolemaiovou.

Nástupci Ptolemaiovi obdivují se jako článku víry mínění ostatně na oko tak přirozenému o stálosti, nehybnosti země uprostřed všehomíra. Každá věc byla zařaděna na svém místě a uspořádána pro celé trvání světa. Dva živlové: země a voda, rozeznávali se na tomto světě; těžší země tvořila základ; voda okeánu, řek splývala na povrchu. Třetí živel, lehčí obou prvních, obklopoval zeměkouli: byl to


  1. V arabském překladě, viz Všeobecný zeměpis Studničkův str. 320., a Ottův Naučný Slovník I. Pozn. překl.