Rynárecká listina


Údaje o textu
Titulek: Rynárecká listina
Autor: CHYBA: {{Textinfo}} — Chybí hodnota parametru „AUTOR“ (autor díla)
Zdroj: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=2&bookid=77&page=38
Licence: PD old 140
Jedná se o listinu o posvěcení kostela v Rynárci (Rynarcz) dne 13. června 1203 sedmnáctým pražským biskupem Danielem II. Originál se nedochoval, ale k dispozici je opis ze dne 5. září roku 1305. Potvrdil jej biskup Jan IV. z Dražic na Řečici, kde stvrzuje práva kostela rynáreckého svou pečetí. Dalším, kdo uznává a potvrzuje svým podpisem práva farnosti rynárecké, je Arnošt z Harrachu, arcibiskup pražský, dne 5. prosince roku 1629.

List biskupa Jana IV. Pro faru rynáreckou z roku 1305. Tento opis psaný latinsky na pergamenovém papíře byl uložen od roku 1305 v Červené Řečici a roku 1935 byl přeložen do biskupské konsistoře v Českých Budějovicích.

Opis má podlouhlou pečeť z vosku, která visí na lněných stužkách žluté a červené barvy. Uprostřed je obraz sedícího biskupa, který drží v levé ruce hůl a pravou rukou žehná. Kolem něho je již poškozený nápis: „SI OHNNIS.DEI.GRA.PRAGEN EPI:VICESIMI SEPTIMI.“ Na druhé straně červené pečeti je v jejím středu postava apoštola Matouše s nápisem „S.SECRETI.MEI.“
Související články ve Wikipedii:
Rynárec

My, Jan, z Boží milosti pražský biskup, sdělujeme všem čtenářům tohoto listu, že jsme viděli a četli v listinách, které udělují práva kostelu v Rynárci naším předchůdcem v řadě sedmnáctým, ctihodným otcem v Kristu, panem Danielem, kdysi pražským biskupem, který je opatřil svou pečetí tato slova:

Ve jménu Páně amen. My, Daniel, z Boží milosti sedmnáctý pražský biskup, chceme, aby všichni přítomní i budoucí, kteří budou čísti tuto listinu, věděli, že jsme roku 1203 po vtělení Páně, o 13. dni měsíce června posvětili ve vsi, která se jmenuje Rynárc, kostel a oltář na jméno nejsvětější a nerozdílné Trojice a ke cti vítězného svatého Kříže a k připomínce přesvaté ustavičné Panny, Boží Rodičky Marie, a všech obyvatel nebes, andělů, patriarchů, proroků, apoštolů, mučedníků, vyznavačů a panen i všech ostatních svatých. V oltáři tohoto Domu Božího jsou uloženy tyto ostatky svatých: svaté Marie, panny, s. Jakuba, apoštola, s. Bartoloměje, apoštola, s. Vavřince, mučedníka, s. Řehoře, mučedníka, s. Vojtěcha, biskupa a mučedníka, s. Václava, mučedníka, s. Klementa, papeže a mučedníka, s. Martina, biskupa a vyznavače, s. Mikuláše, biskupa a vyznavače, s. Jiljí, vyznavače, s. Leonarda, vyznavače, s. Benedikta, vyznavače a opata, s. Brikcia, biskupa a vyznavače, s. Kunegundy, panny, s. Matalbty, panny a jiných svatých. Jmenovitě byl kostel zasvěcen svatému Vavřinci, mučedníku a udělujeme s věčnou platností plnomocné odpustky těm, kteří s pravou kajícností a opravdovou zpovědí navštíví kostel v Rynárci ve svátek svatého Vavřince a ve výročí posvěcení chrámu. Vesnice patřící se všemi právy k farnosti tohoto kostela jsou: Rynárc, Nemojov, Lešov, Kresepelov, Slanyborg, Větrov, Sbimov, Vostrovec, Benátky, Dluhá Lhota, Okruhlá Lhota, Smrchovec, Vysšoky, Rovni, Zaiechov, Radymov, Bedřichov, Raiov, Posvatny, Vratišov, Metvezy. A kdo by na tomto něco měnil nebo jmenovanému kostelu něco upřel, upadá do exkomunikace, kterou proti němu pronášíme tímto spisem. Na dotvrzení této věci pořizujeme tento spis a potvrzujeme ho svou pečetí.

Dáno v Řečici léta Páně 1305, 5. září, ve čtvrtém roce našeho biskupského úřadu.