Poesie francouzská nové doby/Co zpívá obilí
Poesie francouzská nové doby | ||
Dionysos | Co zpívá obilí | Duetto |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Co zpívá obilí |
Autor: | Armand Silvestre |
Zdroj: | Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 285–286. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Poslyšte píseň obilí!
Hlad zkojený mnou všady zhyne,
mnou život plným proudem plyne
a po světě se rozptylí.
Poslyšte píseň obilí!
Mou šťávou vzrůstá kouzlo krásy,
jsouť klasy Evy zlaté vlasy,
jenž vesmírem se rozlily.
Poslyšte píseň obilí!
Šum probíhá mých klasů tříseň,
těch ptáků bez křídel, jichž píseň
vždy potěší, kde zakvílí.
Poslyšte píseň obílí!
Jsme v zemi zřídlo krve živé,
planého máku květy divé
nám purpurem bok posyly.
Poslyšte píseň obilí!
Jak otvíral bys prsy země,
nad mléko bílá mouka jemně
se z našich zrnek vychýlí.
Poslyšte píseň obilí!
Jsme klasy, stonky oné trávy,
kterouž se lidé stále zdraví,
v ráj vmyslí, který ztratili.
Poslyšte píseň obilí!