Ottův slovník naučný/Semones
Ottův slovník naučný | ||
Semolei | Semones | Semonice |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Semones |
Autor: | Vladislav Kalousek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. s. 844–845. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Semones v řím. mythu byly božské bytosti Larům podobné; vzývány v písni bratří arvalských. Zvláště ctěn v Sabinsku Semo Sancus, jehož jméno (od km. verb. serere a sancire) znamená asi totéž co Dius Fidius (v. t.). Bůh tento, chránící věrnost, přisahy, smlouvy, manželství a pohostinství, upomíná nejen na genie, nýbrž i ztotožňován přímo s Herkulem, za jehož jménem mnohdy skrývá se italský Genius. Vedle starého chrámu na Quirinále Semo Sancus měl také svatyni na ostrově tiberském. klk.