Ottův slovník naučný/Rektapapíry
| Ottův slovník naučný | ||
| Rektangulum | Rektapapíry | Rektascense |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Rektapapíry |
| Autor: | Karel Hermann-Otavský |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 525–526. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Rektapapíry zovou se cenné papíry, v nichžto jest osoba z papíru oprávněná udána přímo (lat. recta), totiž prostě jménem, bez připojení ordredoložky. Záměna v osobě oprávněného, pokud není naprosto vyloučena, uskutečňuje se tu jen podle všeob. zásad práva občanského. I nenáležejí tudíž mezi r. cenné papíry au nom, které – i když ordredoložky neobsahují – mohou býti indossovány, j. směnka a akcie au nom; tyto t. zv. zákonné ordrepapíry stávají se r. teprve t. zv. zápornou ordredoložkou (»nikoli na řad« [rektadoložka]), kterouž indossovatelnost jejich se zrušuje. Mezi r. náležejí dále listiny čl. 301 a 302 obch. zák., zní-li prostě na určité jméno, dále státní a soukromé (zvláště na př. dílčí) dlužní úpisy au nom, spořitelní knížky poštovní, jakož i na určité jméno vinkulované papíry majetníku svědčící. – R-rům nedostalo se posud celkové úpravy zákonné, jen pro jednotlivé z nich jsou porůzné předpisy; pokud těchto není, podléhají všeob. normám občanskoprávním. V životě obchodním nedosahují významu ostatních papírů cenných, jevíce se obyčejně jakožto papíry úložné; jen v některých svých druzích (na př. státní úpisy au nom a pruské Grundschuldbriefe) mají úlohu a do jisté míry i způsobilost býti předmětem oběhu, arci jen povlovného. Převod práva z nich, pokud není vůbec vyloučen, děje se způsobem bezformalní cesse; v některých případech, tak při rektaakcii, dlužno žádati i tradice papíru. K výkonu práva oprávněna jest osoba v papíru jmenovaná, resp. právní její nástupce, jenž arci své oprávnění musí dlužníkovi řádně prokázati. Obrany z osob předchůdců jsou tu přípustny. Legitimace věřitelova usnadňuje se začasté t. zv. alternativní doložkou au porter (»panu A. anebo majetníku«); tu liberuje se dlužník, když bona fide plní detentorovi papíru. – Co do podrobností: Randa v »Právníku« 1889 str. 1 sl., 1892 str. 604 sl.; Herrmann, O právní povaze r-rů (Pr., 1892). Viz též čl. Cenné papíry. Hmn.