Ottův slovník naučný/Quatremère de Quincy

Údaje o textu
Titulek: Quatremère de Quincy
Autor: Hynek Vysoký
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 1068. Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Související na Wikidatech: Antoine Quatremère de Quincy

Quatremère de Quincy [katrmèr d’ke͡nsi] Antoine Chrysostome, historik umění a státník franc. (* 1755 v Paříži — † 1849 t.). Studoval na lyceu Louis-le-Grand, od r. 1776 konal studijní cesty po Italii. Pohnutých dob revoluce francouzské účastnil se měrou vynikající. Byv zvolen r. 1791 členem zákonodárného shromáždění hájil rozhodně zásad konstitučních a mluvil později proti Jakobinům a straně Robespierrově, tak že byl zatčen, ale zase potom na svobodu propuštěn. 5. říj. 1795 účastnil se vzpoury proti konventu, začež byl k smrti odsouzen, ale podařilo se mu zachrániti se útěkem. 20. kv. 1797 stal se členem rady 500, kde náležel k nejhorlivějším royalistům. Z té příčiny octlo se jméno jeho na seznamu osob určených k deportaci. Za prvního konsulátu byl Q. poslán do vlasti, jmenován generálním sekretářem depart. seinského a členem franc. akademie. Za restaurace stal se Q. intendantem umění a památek veřejných, professorem archaeologie při král. knihovně, členem správy franc. ministerstva vyučování, sekretářem akademie, censorem divadla a spoluredaktorem časopisu »Journal des savants«. Sepsal: Dictionnaire de l’ architecture (Paříž, 1786 až 1828, 3 d., nové vyd. 1833, 2 d.); Jupiter Olympien ou l’art de la sculpture antique (t., 1814); Essai sur la nature, le but et les moyens de l’imitation dans les beaux-arts (t., 1823); Histoire de la vie et des ouvrages de Rafael (t., 1824, 2. vyd. 1833, dodatek 1853, něm. překlad, Quedlinburk, 1835); Monuments et ouvrages d’art antique restitués (t., 1826—28, 2 d.); Histoire de la vie et des ouvrages des plus célèbres architectes du onzième siècle jusqu' à la fin du dix-huitième (t., 1830, 2 d.); Canova et ses ouvrages (t., 1834); Histoire de la vie de Michel-Ange (t., 1835). Srv. Jouin, A. Ch. Q. (Paříž, 1892). Vý.