Ottův slovník naučný/Pintak
Ottův slovník naučný | ||
Pinta (nemoc) | Pintak | Pinto Serpa |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pintak |
Autor: | Vilém Dokoupil |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 757–758. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Pintak (maď Péntek, rum. Pinticu), maloobec a lázeňské místo v jádském okr. bystřicko-naszodské župy v Sedmihradech, má (1890) 153 d. a 686 ob., z nichž 474 německých Sasíkův a 51 Rumun. Má gotický farní kostel ev. lut. z XV. stol, původně opevněný. Obyvatelé zabývají se polním a lesním hospodářstvím, pěstováním skotu a ovocnářstvím. Půl hodiny na severovýchod pramení se sedm solných zřídel, jež daly r. 1876 základ ke zřízení slušných lázní, jež jsou každoročně s výhodou navštěvovány několika sty lázeňských hostů v nemocech rheumatických a kloubních. V blízkosti lázní drobná ložiska soli kamenné. S nedaleké hory Pintaker Stein, také Virauer Stein (741 m), rozkošné panorama na daleké okolí, zejména na celý severní řetěz pomezních Karpat (hory Lápošské, Rodenské a Borgoské). Dkl.