Ottův slovník naučný/Novorossijsk

Údaje o textu
Titulek: Novorossijsk
Autor: Pavel Papáček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 482. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Novorossijsk

Novorossijsk, gubernské město ruské r. 1896 zříz. gub. černomořské, při důležitém zálivě Černého moře; má výborný v l. 1886 až 1892 zbudovaný nezamrzající přístav, nabývající významu čím dále tím většího (velký vývoz obilí, jež nakládá se z ohromných skladišť na lodi elektrickými elevatory); poslední stanice odbočky dráhy vladikavkázské. N. dnešní sestává vlastně ze dvou, ba možno říci ze tří měst. Na břehu u přístavu vzniklo město obchodní plné života, tepna to celé osady; v přístav zajíždějí lodi všech námoř. státův evropských, nejvíce anglické; podle přístavu rozkládá se s jedné strany tak zvané město francouzské, vyrostlé okolo závodu »Russkij Standart« (výroba minerálních olejů z nafty a pod.), a cementárny. S druhé strany, asi dva kilometry od přístavu, odděleno močálovitým údolím říčky Čemesu, na návrší a úbočích jeho leží vlastní město dosti tiché. Obyvatelstva r. 1896 bylo 22.319, z čehož 20.785 pravoslavných. N. má pravidelné parolodní spojení s příst. černomořskými; muž. a žen. progymnasium; je sídlem konsula tureckého, místokonsulův britského, řeckého, dánského, německého, perského a konsulárního agenta francouzského. Dnešní N. založen r. 1838 na místě rozbořené turecké pevnosti Sudžuk-Kale. — Černomořská gubernie má na 7346,5 km² 54.228 obyv., z čehož 22.468 žen., okruh novorossijský má 33.055 ob. (žen. 13.245; r. 1897). Pp.