Údaje o textu
Titulek: Kediri
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 133. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Kediri, nizoz. resindentie ve vých. části Javy, hraničí na j. s Indickým okeánem, na záp. na residentii Madiun, v sev. na Rembang, v sv. na Surabaju, na vých. na Pasuruvan. Na 7398 km2 bydlí zde 1.118.924 ob. (1891), 1885 Evropanů a 9280 Číňanů. Pobřeží, jehož ku K. náleží několik set km, nemá pro residentii významu jsouc pusté a bez přístavů. Pobřežní pohoří Gunong Kidal jest jen velmi řídce obydleno. Nejdůležitější, hustě obydlenou částí K. jest rozsáhlá rovina, zaujímající střední poříčí ř. Brantasu, jež ji protéká nejprve ve směru záp., zahýbá však dále ostře na sever. Rovinu jím protékanou ohraničuje na jihu pobřežní horstvo, na záp. sopka Wilis (2584 m), na vých. Gunong Kawi (2645) a severněji od tohoto Kelut (1731 m), výběžek mohutného massivu Ardžuno. Hlavními plodinami jsou rýže a káva. - Hlavní město K., v krásném údolí, na pr. bř. Brantasu, při železnici do Surabaje (asi 100 km k sv.), má 16.967 obyv. (1891). Je zde tvrz a v okolí četné zbytky chrámů, paláců a skulptur.