Ottův slovník naučný/Homole

Ottův slovník naučný
Homola	Homole	Homolicki

Údaje o textu
Titulek:	Homole
Autor:	Jan Karel Hraše, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 531. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Homole
Související články ve Wikipedii: Homole (Borovnice), Homole (Drhovy)

Homole: 1) H., osada v Čechách, viz Homile a Homoly. — 2) H., osada t. u Černčic, hejt. a okr. Nové Město n. M., fara a pš. Bohuslavice; 6 d., 32 ob. č. (1890) — 3) H., ves t. u Drhova, hejt. Příbram, okr. Dobříš, fara a pš. Borotice; 15 d., 95 ob. č. (1890). — 4) H., samota u Vel. Lhoty, hejt. Rychnov n. K., okr. a pš. Kostelec n. O., fara Sudislav; 48., 19 ob. č. (1890), poutnický kostel Sedmibol. P. Marie s kaplemi sv. Jana Nep. a Nanebevzetí P. Marie z r. 1692. Kostel jakož i škola vystavěna vdovou Terezií Eleonorou z Ugarte, roz. ze Žďáru. Kostel r. 1864 vyhořel.

5) H., pahorek v Kladsku se zříceninami někdejšího hradu. R. 1590—93 patřilo zboží homolské Rudolfovi ze Štubenberku a na Novém Městě Hradišti n. Metují a úředníci jeho téže doby: Jeronim Rogl, sídlem v Dušníkách r. 1590, a Václav Taubic, sídlem v Levíně r 1593, úřadovali česky, jak svědčí zhostní listy do města Náchoda zaslané. Hše.