Olomoucké povídky/Tuto sě píše o jednom pohanu, ješto sě byl pokřtil, co sě jemu divného přihodilo jednu chvíli.
Olomoucké povídky | ||
Tuto sě píše o jednom člověku, kterak jeho na šibenici vedli a kterak panna Maria nedala jest jemu tú smrtí sjíti. | Tuto sě píše o jednom pohanu, ješto sě byl pokřtil, co sě jemu divného přihodilo jednu chvíli. | Tuto sě píše rozprávka velmi pěkná o jednom rytieři jménem Julianovi, ješto jemu bylo mluveno od jelena, když na lov jel. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Tuto sě píše o jednom pohanu, ješto sě byl pokřtil, co sě jemu divného přihodilo jednu chvíli. |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Petrů, Eduard [ed.]: Olomoucké povídky. Příspěvek ke studiu vývoje staročeské zábavné prózy Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1957 |
Licence: | PD old 140 |
Čte sě v kněhách jedné staré historí, když sě jeden pohan obrátil na vieru křesťanskú, to sě jemu zdáše velmi za nepodobné, že sě křesťané kříži klanějí, na němžto jest pán Kristus tak ukrutně umřel.
A když sě bieše roznemohl až k smrti tak, že jako na sotvách ležieše a od nižádného lékaře nemožieše uzdraven býti, a když ten velmi trudně ležieše, tehdy v té nemoci viděl, ano světí andělé i jiní světí v nebeském království klanějí sě kříži božiemu na oltáři a praviece jemu, že jinak nikoli nemóž uzdraven býti, jediné leč sě bude tomu pánu, kterýž ukřižován jest pro hřiešné lidi, klaněti.
A když jako procítiv z toho viděnie poče sě tomu kříži božiemu klaněti, a inhed jest uzdraven od své nemoci. Etc.