Olomouc, královské hlavní město Moravy/Proslov

Údaje o textu
Titulek: Proslov
Autor: Josef Kramář
Zdroj: Kramář, Josef. Olomouc, královské hlavní město Moravy. Olomouc: Nákladem národní knihtiskárny Kramáře a Procházky, 1881.
Dostupné online.
Licence: PD old 70
Index stran
Proslov.
___


Náš nejmilostivější zeměpán, Jeho Veličenstvo císař František Josef I. nastoupil slavnou vládu svou pod krovem naší drahé Olomouce, jež hrdá na to jest a býti může tím více, poněvač v onom památném roce, kdež mysli všechněch nejvyššího dosáhly rozčilení, docela klidně se zachovala a nejjasnější drahé naší panovnické rodině pokojný a jistý opatřila útulek.

Upomínka na 2. prosinec r. 1848. rozjasní zajisté mysl každého věrného občana, především Olomůčana a nebude tudíž snad nemístné, když památku zasnoubení našeho nadějného nejjasnějšího nástupce trůnu opětnou upomínkou na místo oslavíme, kdež Jeho nejjasnější Otec dráhu panovnickou nastoupiti ráčil.

K tomu vedla i ta příčina, že od vydání Šemberových „Pamětí města Olomouce“ žádného popisu tohoto velepamátného města jazykem českým nevyšlo, a že od té doby co do místopisu mnohá změna se udala, a dějepisná čásť v onom jenom nesouvisle jest podána.

Také domnívám se, že jsem pásmo dějinné, jakkoli jen velmi stručně, tak rozvinul, aby z něho, byť i ne úplný, přece dost patrný průběh dějin Českomoravských vysvítal, poněvač Olomouc ve všech dobách do dějin celé vlasti mocně zasahovala — jakkoli hlavní zřetel toliko brán na události Olomouce bezprostředně se týkající. Protož také domnívám se, že tímto stručným popisem i naší milé studující mládeži k lepšímu seznání hlavního města vlasti i poměrů jeho k dějinám domácím posloužím.

Dovoluji sobě tedy spis ten na oslavu zasnoubení našeho budoucího nejjasnějšího zeměpána vydaný, naší vzdělané mládeži s tou nadějí odporučiti, že ním k rozšíření dějepisných vědomostí naší vlasti přispěji. Podotýkám však ještě jednou, že celé dílko nástinem toliko jest dějepisným a tudíž laskavý čtenář stručnou krátkost podání odpustiti ráčí; neboť objem jeho byl obmezený.

Aniž bych se šíře rozepisoval o pramenech, z nichž čerpána látka, podotknu toliko, že mně posloužila hlavně dějepisná díla našich četných dějepisců, Českomoravská kronika W. Zapa, Topografie Wolného, Fišera Geschichte der Stadt Olmütz, Památky města Olomouce od Šembery, Olmütz im J. 1758 von J. A. Bartsch, Beiträge zur Geschichte der Stadt Olmütz von F. Peyscha, Stadtrath a jeden bezejmenný rukopis.