Nová řada básní/Klearista
Nová řada básní | ||
Krajina | Klearista | Červen |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Klearista |
Autor: | Charles Marie René Leconte de Lisle |
Původní titulek: | Kléarista |
Zdroj: | LECONTE DE LISLE, Ch. M. R.: Nová řada básní. Praha: J. Otto, 1901. s. 21–22. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Zvlněným obilím sem Klearista kráčí;
jí černé obočí nad modrý zrak se stáčí,
na úzkém čele jemné stuhy hrají;
jak mléko šíji má a pružnou, kštice její,
kterými Miletské se růže ohněm stkvějí,
se fialkami proplétají.
Hle, jasné obzory již božská zoře koupá
a skřivan jásavý do vzduchu vesel stoupá
nad kosů hvizd se tepem křídla vznáší,
co zajíc, v zelených jenž záhonech se skrývá,
svým skokem divokým pláň tichých klasů zrývá,
až v perlách z nich se rosa práší.
Pod nebem mladistvým kdo víc a mocněj’ září,
zda dívka Sicilská s tou sladkorosnou tváří,
zda zora, z mořských vln jež vystupuje?
Kdo ví to, řekne to, ó Kráso, Světlo svaté,
zda s hvězdy jedné vy k nám na svět nepadáte,
jež všecko živí, osvěcuje ?
Na stráně hřebenu, kde hlídal svoje stáda,
ji pastýř z Hybly zří, jde obilím tak mladá
mhou růžovou tvar jeho snů sem spěje.
I dí: „To byla noc a nyní ejhle, zoru!“
Nad jitro zářnější dalekém na obzoru
se v jeho hrudi slunce skvěje.