Poesie sociální/Credo
Poesie sociální | ||
Svaté pokušení | Credo | Píseň pro mou dcerku |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Credo |
Autor: | Stanislav Kostka Neumann (jako Stanislav K. Neumann) |
Zdroj: | Poesie sociální Online na Internet Archive |
Vydáno: | In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 156–157. |
Licence: | PD old 70 |
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek |
Věřím v Satana, jenž Pýcha jest a Vědění a Život,
věřím v stvořitele dobré matky Země,
věřím v stvořitele Lásky a Záští a Vášně.
Vládne nad propastmi a ku hvězdám až sáhá
a hudba sférická je sykotem jeho krve,
jež v mocném kolotání probíhá hvězdnými rody
a lidskými rody planet a žhoucími ohni sluncí.
Věřím v jeho syna, v Člověka, jenž slavný
metamorfosou tvarů vyšel ze hlubin Země
a stvořen byl k radosti a k boji a síle,
stvořen, by pyšně a volně nádheru duše svojí
jak třpytivý chvost páva rozestíral na slunci.
Byl zrazen zlatovlasým mužem z Nazarethu,
byl zrazen Člověk a umíral ve křečích hysterie…
Však Ženou znova narodil se a tisíckrát znova se rodí,
před Křížem klesnuv, znova k Lásce vztyčuje šíji.
Věřím v Satana Otce a věřím i v jeho Syna,
věřím, že tmavá sklepení Bídy rozbije odvážnou pěstí
a sebe silného a sebe jediného
v střed postaví vířících kruhů volného žití.
(Z knihy: Satanova sláva mezi námi. Praha 1897. Nákl. Grosman a Svoboda.)