Žalmy Davidovy/Žalm 3
Žalmy Davidovy František Šebesta | ||
Žalm 2 | Žalm 3 | Žalm 4 |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Žalm 3 |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912. Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu |
Licence: | ![]() |
Překlad: | František Šebesta |
Licence překlad: | ![]() |
Index stran | |
![]() |
![\paper {paper-width = 16\cm}
\header {tagline = ##f}
\score {
\new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} <<
\new Voice = "discant" \relative d' {
\clef "treble"
\key e \major
\time 4/4
\partial 2 e2 b' b cis4 dis e2^\fermata
e dis4 cis b ais b2^\fermata
gis gis4 e a gis fis2 e^\fermata r
b' b4 cis b a gis2^\fermata
gis b4 b a gis fis2^\fermata
fis a4 gis e gis fis2 e^\fermata r
e e4 fis gis ais b2^\fermata
b cis4 dis e cis b2^\fermata
b b4 b cis b a2 gis^\fermata r
e gis4 b b ais b2^\fermata
b cis4 e e dis e2^\fermata
e cis4 b a gis fis2 e^\fermata r
\bar "|."
}
\new Lyrics \lyricsto "discant" {
O Bo -- že, tys můj Pán!
Jak mno -- zí ze všech stran
Jsou mo -- ji ne -- přá -- te -- lé!
Jak mno -- zí vstá -- va -- jí
A zná -- ti dá -- va -- jí,
Že chtí mne zka -- zit ce -- le.
V_své když se úz -- ko -- sti
Tvou tě -- ším mi -- lo -- stí,
Dí mno -- zí o mé du -- ši
Tenť ne -- má po -- mo -- ci,
Neb k_ně -- mu v_ne -- mo -- ci
Bůh ne -- sklo -- ní svých u -- ší.
}
>>
}
\layout {indent = 0}](http://upload.wikimedia.org/score/q/3/q315mrzt409upa1o5unplrnqw9bez86/q315mrzt.png)
O Bože, tys můj Pán!
Jak mnozí ze všech stran
Jsou moji nepřátelé!
Jak mnozí vstávají
A znáti dávají,
Že chtí mne zkazit cele.
V své když se úzkosti
Tvou těším milostí,
Dí mnozí o mé duši
Tenť nemá pomoci,
Neb k němu v nemoci
Bůh neskloní svých uší.
2. Tys, Pane, štítem mým
Sám vůkol mne, jáť vím,
Že ty mne ochraňuješ;
Ty jsa též slávou mou,
Nad vlny, když se dmou,
Mé hlavy povyšuješ.
Když srdcem toužebným
A hlasem prosebným
Jsem k Hospodinu vzdychal,
On v lásce bohaté
Mne vždycky ze svaté
Své hory mile slýchal.
3. V tvém jménu léhaje,
Spím, strachu neznaje,
I prociťuji zase;
Neb Pán, jenž nedřímá,
Vždy mne se ujímá,
A v své mne chová spáse.
Tak mnoha tisíců
Těch hrozných buřičů,
Již proti mně se kladou,
Jáť nemusím se bát;
Neb při mně bude stát
Pán s mocí svou i radou.
4. Rač, Pane, povstati,
Mne mocně zastati,
A zpurným vylam zuby!
Tvá mocná pravice
Bij zlostné na líce,
Již hříchem svým se chlubí.
Tvéť, Pane Bože náš!
Jest spasení, jež dáš
Nám ve svém smilování;
Ty na svůj milý lid,
Z všech vytrhna jej bíd,
Své kladeš požehnání.